Z historie
Stručná fakta z historie T. J. Sokol Louny
1867 Již pět let po založení Sokola byla, založena sokolská jednota v Lounech, jako 17. jednota v českých zemích. První starosta jednoty byl br. Wunš a první náčelník br. Ph. C. Karel Svoboda.
1897 V červenci byla zahájena stavba Sokolovny v Lounech, podle návrhu lounského rodáka a významného architekta Kamila Hilberta (1869-1933), s rozpočtem 40 000 zlatých. Již za rok, 10. července 1898 byla sokolovna předána k užívání.
1899 Na Peruci byla ustavena nová župa " Sladkovského". Karel Sladkovský (1823-1880) byl český politik, žurnalista a poslanec. Za činnost proti mocnářství odsouzen k trestu smrti, který byl později změněn na doživotí.
1932 U příležitosti oslav 100. výročí nar. M. Tyrše, bylo otevřeno letní cvičiště nesoucí jméno zakladatele Sokola. Cvičiště zdobily busty M. Tyrše a J. Fügnera. Za německé okupace byly, bohužel, zničeny.
1938 V září 1938 sloužila Sokolovna jako noclehárna pro utečence ze Sudet. Vařilo se zde pro ně i jídlo. Lounští se zasloužili i o transport sokolského majetku ze Sudet.
1940 Na dvoře sokolovny byla firmou Hieke, s rozpočtem 176 000 Kč, provedena přístavba, využívaná hlavně na šatny a sociální zařízení.
1941 V dubnu 1941 zabrali sokolovnu Němci, kteří jí využívali k ubytování a jako sklad.
1945 Po osvobození se znovu sokolovna dostala do rukou jednoty, která opět zahájila svojí činnost
1951 V roce 1951 byl sokolský majetek zrušen, přešel do rukou ČSTV a sokolovna konkrétně do TJ Lokomotivy Louny. Sokolská tělovýchovná činnost začala rychle upadat.
1968 28.června byl svolán sraz bývalých sokolů s úmyslem obnovení činnosti. Zavládlo velké nadšení nejen mezi sokoly, ale i mezi veřejností. Následně, v září byla zahájena cvičební činnost, ustaveny sbory a odbory
1969 i přes okupaci pokračováno v činnosti a výchovném působení na mládež. Avšak s postupnou normalizací byla činnost Sokola zpochybňována a prohlašována za nežádoucí. A tak k 31.12.1969, po vyhodnocení situace ukončuje Sokol svoji činnost.
1990 12. 12. 1990 byl zvolen první porevoluční výbor sokolské jednoty v Lounech a do jejího čela byl postaven br. Jiří Urban, náčelníkem se stal br. Eduard Bartoš a náčelnicí ses. Marie Bartošová. Prvním úkolem výboru bylo vyjednat navrácení sokolského majetku. V Lounech se konkrétně jednalo o sokolovnu, Tyršovo letní cvičiště a lyžařské chaty na Moldavě. To vše se podařilo a majetek byl k 1. 7. 1991 navrácen do rukou T. J Sokol Louny.
Zejména sokolovna byla však ve velmi špatném stavu a musela být provedena rozsáhlá rekonstrukce.
1992 Pravidelné cvičení oddílů sokolské všestrannosti muselo, vzhledem k probíhající rekonstrukci sokolovny probíhat v náhradních prostorách, zejména v tělocvičnách škol.
1994 I přes tyto obtíže se cvičenci jednoty v hojném počtu zúčastnily Župního sletu, který hostila naše jednota na krásném Tyršově letním cvičišti v Lounech, kde v deseti skladbách vystoupilo více než 1300 cvičenců. XII. všesokolského sletu v Prazem, prvního po znovuobnovení Sokola, se zúčastnilo také 151 cvičenců naší jednoty v devíti skladbách.
1997 V září byla po rekonstrukci otevřena sokolovna v Lounech